Slyšení u císaře Napoleona

Ještě jedna událost, mající vztah k Jiříkovicím, se prý odehrála před “Bitvou tří císařů”. Představení obce pokorně prosili slyšení u Napoleona, aby ušetřil jejich zivoty a celou ves, lezící přímo v bitevním poli.
V Jiříkovicích se tradovalo, ze mezi prosebníky byla i selka, nesoucí Napoleonovi mléko a něco k jídlu. Zda tomu tak skutečně bylo a kdy se toto setkání odehrálo, tradice nedochovala. Je mozné, ze příběh o selce je jen upravenou verzí známější historky o rakouské vyzvědačce, která Napoleonovi na Žuráň přinesla ze Šlapanic dzbán mléka. Prý to byla jedna z dvorních dam hraběnky Kounicové.
Není bez zajímavosti, ze tato tradovaná příhoda o návštěvě jiříkovických sedláků u císaře Napoleona souhlasí s výjevem, který zachytil na plátně francouzský kapitán, později generál, který byl v bitvě u Slavkova pobočníkem maršála Berthiera, náčelníka generálního štábu Napoleonovy armády. Tento muz se jmenoval Louis Francois Lejeune. Namaloval skupinu osob uctivě bosky přešlapujících před císařem. Muzi jsou však teple oděni, beranice pokorně mačkají v dlaních. O boty je připravili vojáci, kteří svou obuv uz rozedrali cestou ke Slavkovu. Obraz, jehoz výřez najdeme i na poštovní známce africké země Mali, nebyl malován přímo na místě v terénu. Předlohou byly kapitánu Lejeunovi zřejmě jeho náčrty. Lejeuneho krajina poměrně přesně odpovídá místům kolem Santonu u obce Tvarozná. Ten je tu zobrazen i s kamenolomem a mariánskou kapličkou na vrcholu. Lejeune však musel náčrt krajiny pořizovat z místa východně od Tvarozné, jak je patrné z polohy silnice z Brna do Vyškova. Setkání ztvárněné na obraze se odehrálo mozná právě zde. Je však také mozné, ze francouzský malíř byl svědkem podobného setkání na jiném místě a zajímavou skupinu bosých sedláků s císařem a jeho doprovodem pouze vkomponoval do dosti přesného obrazu krajiny.