Vojáci,
ruská armáda táhne proti nám, aby pomstila rakouskou porázku u Ulmu. Jsou to tytéz prapory, které jste porazili u Hollabrunnu a vytrvale pronásledovali az sem. Postavení, které zaujímáme, je pevné, a zatímco oni budou pochodovat proti našim bateriím, chci zaútočit na jejich bok. (Podle pozdější verze: Zatímco oni budou obcházet mé pravé křídlo, nastaví mi svůj bok.)
Vojáci,
povedu sám vaše prapory. Já se však budu drzet stranou ohně, pokud budete svou obvyklou odvahou šířit nepořádek a zmatek v řadách nepřátel. Kdyby však bylo vítězství jen na okamzik ohrozeno, pak uvidíte svého císaře na nejohrozenějších místech - vítězství nesmí v ten den zakolísat, neboť se jedná o čest francouzské pěchoty, která je ctí celého francouzského národa. Ať nikdo neopouští řady pod záminkou odnášení raněných, kazdého z vás ať provází myšlenka, ze musíte porazit tyto zoldáky Anglie, naplněné tak velkou záští proti našemu národu.
Toto vítězství ukončí válečné tazení a my se pak odebereme do našich zimních táborů, abychom vyčkali nových vojsk, která se tvoří ve Francii. Pak uzavřeme mír hodný mého lidu, vás i mne.
Napoleon

Časně ráno v den bitvy 2.prosince 1805 zaujala vojska výchozí postavení. Spojenecká vojska byla rozlozena mezi Pozořicemi a Újezdem. Jejich plán operace počítal s hlavní ofenzívou na levém křídle. Zamýšleli provést obchvat pravého francouzského křídla a Napoleonovi tak znemoznit případný ústup k Vídni. Tohoto úkolu se měla zhostit vojska generála Fridricha Wilhelma Buxhovdena (1750-1811), slozená z ruských kolon generálporučíků Dochturova a de Langerona a také generála Przybyszewského spolu s rakouským sborem podmaršálka Kienmayera.

Na středním úseku fronty, jemuz velel generál Golešničev-Kutuzov (1745-1813), vrchní velitel spojené rusko-rakouské armády u Slavkova, měla útočit spojená rusko-rakouská kolona generálporučíka Miloradoviče a generála Kolowrata. Spojení mezi Kutuzovovým středem a pravým křídlem knízete Bagrationa (1765-1812) měla udrzovat jezdecká kolona knízete Lichtenštejna. Zálohu tvořila ruská garda, vedená velkoknízetem Konstantinem, připravená mezi Holubicemi a Křenovicemi.

Francouzské levé křídlo se silným dělostřelectvem mělo opěrný bod na návrší Santon u Tvarozné. Vpravo na tuto pozici navazoval sbor maršála Jeana Lannesa (1769-1809), jezdecký sbor maršála Joachima Murata (1767-1815) a sbor, jemuz velel maršál Jean-Baptiste-Jules Bernardotte (1763-1844). Soustředěny u Jiříkovic tvořily Napoleonovo hlavní úderné uskupení. Císař měl velitelské stanoviště za zmíněnými jednotkami na vrchu Žuráň.

V záloze u Šlapanic stála císařská garda pod velením maršála Jean-Baptiste Bessieéresse (1768-1813), dále granátnická a dragounská divize. Proti soustředěným silám spojeneckého středu a levého křídla byl u Jiříkovic a Telnice rozvinut sbor maršála Nicolase-Jeana de Dieu Soulta (1769-1851).

Situace ve 3.00 ráno 2.prosince 1805
Tato mapa ve větším