

VÝCHOZÍ SITUACE PŘED BITVOU
(malá mapa)Proklamace Napoleona I. Bonaparta před bitvou - 1.prosince 1805
Vojáci,
ruská armáda táhne proti nám, aby pomstila rakouskou porázku u Ulmu. Jsou to tytéz
prapory, které jste porazili u Hollabrunnu a vytrvale pronásledovali az sem.
Postavení, které zaujímáme, je pevné, a zatímco oni budou pochodovat proti našim
bateriím, chci zaútočit na jejich bok. (Podle pozdější verze: Zatímco oni budou
obcházet mé pravé křídlo, nastaví mi svůj bok.)
Vojáci,
povedu sám vaše prapory. Já se však budu drzet stranou ohně, pokud budete svou
obvyklou odvahou šířit nepořádek a zmatek v řadách nepřátel. Kdyby však
bylo vítězství jen na okamzik ohrozeno, pak uvidíte svého císaře na
nejohrozenějších místech - vítězství nesmí v ten den zakolísat, neboť se
jedná o čest francouzské pěchoty, která je ctí celého francouzského národa. Ať
nikdo neopouští řady pod záminkou odnášení raněných, kazdého z vás ať
provází myšlenka, ze musíte porazit tyto zoldáky Anglie, naplněné tak velkou
záští proti našemu národu.
Toto vítězství ukončí válečné tazení a my se pak odebereme do našich zimních
táborů, abychom vyčkali nových vojsk, která se tvoří ve Francii. Pak uzavřeme mír
hodný mého lidu, vás i mne.
Napoleon
Časně ráno v den bitvy 2.prosince 1805 zaujala
vojska výchozí postavení. Spojenecká vojska byla rozlozena mezi Pozořicemi a
Újezdem. Jejich plán operace počítal s hlavní ofenzívou na levém křídle.
Zamýšleli provést obchvat pravého francouzského křídla a Napoleonovi tak znemoznit
případný ústup k Vídni. Tohoto úkolu se měla zhostit vojska generála
Fridricha Wilhelma Buxhovdena (1750-1811), slozená z ruských kolon
generálporučíků Dochturova a de Langerona a také generála Przybyszewského spolu
s rakouským sborem podmaršálka Kienmayera.
Na středním úseku fronty, jemuz velel generál
Golešničev-Kutuzov (1745-1813), vrchní velitel spojené rusko-rakouské armády u
Slavkova, měla útočit spojená rusko-rakouská kolona generálporučíka Miloradoviče
a generála Kolowrata. Spojení mezi Kutuzovovým středem a pravým křídlem knízete
Bagrationa (1765-1812) měla udrzovat jezdecká kolona knízete Lichtenštejna. Zálohu
tvořila ruská garda, vedená velkoknízetem Konstantinem, připravená mezi Holubicemi
a Křenovicemi.
Francouzské levé křídlo se silným dělostřelectvem
mělo opěrný bod na návrší Santon u Tvarozné. Vpravo na tuto pozici navazoval sbor
maršála Jeana Lannesa (1769-1809), jezdecký sbor maršála Joachima Murata (1767-1815)
a sbor, jemuz velel maršál Jean-Baptiste-Jules Bernardotte (1763-1844). Soustředěny u
Jiříkovic tvořily Napoleonovo hlavní úderné uskupení. Císař měl velitelské
stanoviště za zmíněnými jednotkami na vrchu Žuráň.
V záloze u Šlapanic stála císařská garda pod
velením maršála Jean-Baptiste Bessieéresse (1768-1813), dále granátnická a
dragounská divize. Proti soustředěným silám spojeneckého středu a levého křídla
byl u Jiříkovic a Telnice rozvinut sbor maršála Nicolase-Jeana de Dieu Soulta
(1769-1851).

Situace ve 3.00 ráno 2.prosince 1805 Tato mapa ve větším
info@austerlitz2005.com
|