Časně ráno v den bitvy 2.prosince 1805 zaujala vojska výchozí postavení. Spojenecká vojska byla rozlozena mezi Pozořicemi a Újezdem. Jejich plán operace počítal s hlavní ofenzívou na levém křídle. Zamýšleli provést obchvat pravého francouzského křídla a Napoleonovi tak znemoznit případný ústup k Vídni. Tohoto úkolu se měla zhostit vojska generála Fridricha Wilhelma Buxhovdena (1750-1811), slozená z ruských kolon generálporučíků Dochturova a de Langerona a také generála Przybyszewského spolu s rakouským sborem podmaršálka Kienmayera.

Na středním úseku fronty, jemuz velel generál Golešničev-Kutuzov (1745-1813), vrchní velitel spojené rusko-rakouské armády u Slavkova, měla útočit spojená rusko-rakouská kolona generálporučíka Miloradoviče a generála Kolowrata. Spojení mezi Kutuzovovým středem a pravým křídlem knízete Bagrationa (1765-1812) měla udrzovat jezdecká kolona knízete Lichtenštejna. Zálohu tvořila ruská garda, vedená velkoknízetem Konstantinem, připravená mezi Holubicemi a Křenovicemi.

Francouzské levé křídlo se silným dělostřelectvem mělo opěrný bod na návrší Santon u Tvarozné. Vpravo na tuto pozici navazoval sbor maršála Jeana Lannesa (1769-1809), jezdecký sbor maršála Joachima Murata (1767-1815) a sbor, jemuz velel maršál Jean-Baptiste-Jules Bernardotte (1763-1844). Soustředěny u Jiříkovic tvořily Napoleonovo hlavní úderné uskupení. Císař měl velitelské stanoviště za zmíněnými jednotkami na vrchu Žuráň.

V záloze u Šlapanic stála císařská garda pod velením maršála Jean-Baptiste Bessieéresse (1768-1813), dále granátnická a dragounská divize. Proti soustředěným silám spojeneckého středu a levého křídla byl u Jiříkovic a Telnice rozvinut sbor maršála Nicolase-Jeana de Dieu Soulta (1769-1851).

Situace ve 3.00 ráno 2.prosince 1805
Tato mapa v menším