Situace mezi 15-16 hodinou 2. prosince 1998
Tato mapa ve větším

Proklamace Napoleona I. Bonaparta po bitvě - 3.prosince 1805

Vojáci!
Jsem s vámi spokojen. Splnili jste toho dne u Slavkova, co jsem očekával od vaší neohrozenosti. Ověnčili jste své prapory nesmrtelnou slávou. Stotisícová armáda vedená ruským a rakouským císařem byla v necelých čtyřech hodinách rozbita nebo rozmetána. Co uniklo vašim zbraním, utonulo v jezerech. Čtyřicet praporů, standarty ruské císařské gardy, 120 děl, dvacet generálů a přes 30 tisíc zajatců - to je výsledek toho přeslavného dne. Vychvalovaná ruská pěchota nedokázala přes svou početní převahu odolat vašemu úderu a vy uz se nemusíte obávat zádného soupeře. Třetí koalice byla během dvou měsíců porazena a zničena. Mír uz není daleko. Ale, jak jsem slíbil svému národu, nez jsem překročil Rýn, uzavřu jen takový mír, který mi poskytne záruku a našim spojencům zabezpečí náhradu.
Vojáci,
kdyz francouzský národ vsadil na mou hlavu císařskou korunu, spoléhal jsem, ze ji udrzíte v tom lesku slávy, pro kterou si jí jedině cením. Ale ve stejné chvíli chtěli ji naši nepřátelé zničit a ponízit. Chtěli mne přinutit, abych vsadil tuto zeleznou korunu dobytou krví tolika Francouzů, na hlavu našich nejkrutějších nepřátel. Vy jste zarazili a zmařili ty drzé a nesmyslné záměry právě ve výroční den korunovace svého císaře. Dokázali jste, ze je snazší pohrdat námi a vyhrozovat nám, nez nás porazit.
Vojáci,
az dokončím vše, čeho je třeba pro zajištění štěstí a blaha naší vlasti, zavedu vás zpět do Francie. Tam budete předmětem mé nejlaskavější péče. Můj národ vás uvítá s radostí. Postačí, kdyz řeknete: Bojoval jsem u Slavkova, aby kazdý řekl: To je hrdina!
Napoleon
V našem císařském stanu ve Slavkově 12.Frimairu roku XIV.