Město Slavkov u Brna se do světové historie zapsalo krvavým střetnutím, k němuz na polích v jeho blízkosti došlo 2. prosince 1805. S výjimkou našich zemí je v celém ostatním světě známo pod názvem "Austerlitz", případně rusky "Avstěrlic". Nejasnost vzájemného vztahu obou uvedených místních jmen - tedy Slavkov versus Austerlitz - zneklidňovala ve 2. polovině 19. století českou inteligenci v tomto městě, která ve svém zápasu o dosazení národní rovnoprávnosti chtěla rozřešit i otázku, proč toto město má k ryze českému názvu také německy znějící ekvivalent.
Mezi její amatérské řešitele patřil také slavkovský starosta Jan Koláček (1810-1894), který stál v čele městské správy v letech 1861-1876. Byl to inteligentní a kulturním zájmům se věnující člověk s ukončeným středoškolským vzděláním, jemuz ve studiu na vysoké škole zabránil pouze nedostatek prostředků. Po svém nástupu do starostenské funkce zavedl na radnici české úřadování, zalozil obecní kroniku a ujal se pořádání a studia listin v obecním archivu. Při této práci narazil na fakt, ze ve starém pramenném materiálu se pro Slavkov či Austerlitz objevoval další název, tedy jiz třetí v pořadů: Novosedlice. V různých dobách a v různých souvislostech byl různým způsobem komolen. Od podoby "Nouozedeliz" v latinské listině z roku 127, která je současně nejstarším písemným dokladem o existenci Slavkova, az po "Neusedlitz" v listině z roku 1370. Vzájemný vztah všech těchto názvů - Slavkov - Austerlitz - Novosedlice - si Koláček vysvětlit nedovedl, a proto se obrátil se zádostí o pomoc a vysvětlení na přední kapacitu té doby, autora Dějin národu českého v Čechách a v Moravě, Františka Palackého.
Dostalo se mu odpovědi v dopise datovaném 18. února 1864 v Praze, v němz Palacký podával své vysvětlení:

Mnohovázený pane!
Otázka, kterouz mi kladete, proč jméno "Navssedlicz" v listině německé roku 1416 ustoupilo jménu "Slavkov" v listině latinské roku 1422, nálezí ovšem mezi nejzamotanější zjevy v místopisné historii Moravské. Nebojte se však, ze by staré "Nausedlicz" bylo musilo vzíti pohromu, aby z něho povstal nový Slavkov, ono zije dosaváde a kvete, arci jen v ústech německých, jezto jiz před staletími zvuk "Nausedlicz" překroutili v "Austerlitz".
Jest to jedna z neplech, které někdy Němci vedle kultury své do vlasti naší uvedli. Jsem dostatečně přesvědčen, ze jiz roku 1361 (a dříve také) nynější město Slavkov Čechům a Moravanům nejinač nezli "Slavkovem" slulo, kdezto Němci je podnes Hausterlitz (Nausedlitz) nazývají.
Povinen jsem ovšem dokázati pravdu slov svých. Račtez prosím vzíti do rukou poslední díl mých "Dějin národu českého", kdezto k roku 1468 na stránce 436 najdete poznamenání (322) o městečku Hostiradicích, kteréz Němcům podnes "Hosterlitz" sluje a někdy říkáno "Hausterlitz" psáno pak tolikéz "Navserlitz" zmatkem podobným. Staří Němci, kteří nikdy nevynikali správností jmen svých ani ve mluvení ani psaní, zmátli sobě, jak se zdá, jiz v běhu XV. století jména "Nausedlicz" a "Hausterlitz" tím snáze, ze na obou místech jiz od časův krále Vácslava I. nacházely se komendy řádu křízovníkův Německých, jezto vypuzeni byli dříve z Novosedlic u Slavkova dočista nezli z Hostiradiic.
Domýšlím se dle jiných podobných příkladův, ze původně "Novosedlice a Slavkov" byly dvě osady blízko sebe polozené; v oněch panovali bratří Němečtí, v tomto bydleli pouze Čechové, az později obě osady, a to jiz ve XIV. století, v jednu obec spojeny jsou. Němcům zůstalo jméno Novosedlice vzdy běznější a obyčejnější, jenze své "Nausedlicz" dle Hostiradic překroutili v "Hausterlitz", nyní "Austerlitz"...
Do hojnějšího té věci rozkládání nemohu nyní zabírati se, však dáte-li má slova ku posouzení jinému znalci, k. p. zemskému archiváři Moravskému p. Brandlovi, naději se, ze i to postačí ku přesvědčení jeho. Co pan Volný uvádí o Slavkovu ve své topografii země Moravské, jest velmi nesprávné; lepší jsou data jeho v pozdějším díle "Kirchliche Topographie", dílu VI. str. 472. Račte to prostudovati podrobně, aneb podívati se raději jako já do pramenů původních, diplomatáře Bočkova i do desk zemských tiskem nedávno vydaných, v nichzto najdete k historii Slavkova následující spolehlivá data:

Roku 1243, 20. Mart. jeví se poprvé co svědek v listinách "frater Ulricus commendator domus Teutonicorum in Nuzedlic".

Roku 1243, 30. Apr. zase tentýz co svědek, jen ze jméno se píše "in Nuzedeliz" a zase "de Navzedlice" ap. Boček III. 24, 25, 288.

Roku 1248, 1. Oct.papez Innocenc IV. káze rozhodnouti při, kterou vedly jeptišky Tišnovské proti Německým bratřím "de Novzeliz" ap. Boček III. 95.

Roku 1285, 29. Juli jeví se co svědek v listinách "frater Perlachus commendator de Novo Sedlicz", Boček IV, 297, 299.

Roku 1294, 30. Apr. svědkové dva v listinách, oba bratří německého řádu: "frater Andreas de Novosedlicz, frater Ulricus de Hosteradicz", Boček V. 5.

Roku 1294, 26. Mai, král Vácslav na odměnu sluzeb provinciála řádu německého v Čechách a v Moravě, Dipolda, městečko Novosedlice (forum Novosedlicz) vyjímá z područí zemských úřadův a poddává je pod správu bratří řádu německého, Boček V. 2. 3. str. 288.

Roku 1323, 15. Dec. ku prosbě Vácslava měšťana Novosedlického (civis de Nausedlitz) propůjčuje několik biskupův v Avignonu kostelu sv. Jakuba i sv. Marie v Novosedlicích obyčejné odpustky. Boček.

Cod. dipl. VI. 191. tehdáz zdá se, ze Novosedlice a Slavkov dohromady tvořily jiz dosti lidnaté město.

Roku 1361, b. d. v deskách zemských jmenuje se "villa Pyrpaum vulgariter Hrušky prope Slavkov" (DZ Brn.str. 45 n 5). Dle toho není pochybností, ze jméno "Slavkov" jiz tehdáz bylo v uzívání.

Roku 1370, 25. Nov. vinohrad "in Neusedlicz" zapisuje se klášteru Augustinianův v Brně (DZ Brn. str. 961 n 1).

Roku 1386, Ješek z Melic prodává "commendatori et ceteris cruciferis de domo Teutonica de Nausedlicz" dědiny své některé ve vsi Nízkovicích ("Neskovic"). (DZ Brn. str. 171 n 387).

Dále ve výpisu takovém pokračovati nemohu, aniz toho, tuším, potřebí jest. Co uvedeno, postačí bohdá k důkazu, ze jsem nepsal jen na zdařbůh.

Důlezitá zdá se mi zvláště býti zmínka kostela sv. Jakuba z roku 1323, kterýz dle p. Volného jiz sice zbořen, ale v paměti jest u Slavkovanův; někdy byl sám kostelem hlavním. Další data historická o městě vašem opatříte sobě bohdá snadno sami. Já ztrávil celý den vyskoumáváním toho, co Vám tu podávám, ale podvolil sem se tomu rád, ano mne skoumání to samého zajímalo.
Také mám potěšení zvláštní ze zpráv, které dostávám o vzmáhajícím se po Moravě, mé původní vlasti, uvědomění národním a o snahách k vyššímu se vzdělávání. Kéz k tomu zehná milostivý pán Bůh a dopřeje krajanům mým hojných pokrokův na dráze k osvětě, průmyslu a blahobytu.
¨Vašich dvou listin od roku 1416 a 1422 neposílám tentokráte ještě nazpět, ale učiním to, jakmile nabudu jistoty, ze na cestě nebudou moci ztraceny býti; byloby jich věru škoda.
Jestli ne dříve, před koncem měsíce máje, kdez mám jeti do Brna, přinesu je s sebou - a snad i az do Slavkova, budeli ctěný můj přátel, prelát Napp chtíti a moci zajeti se mnou zase jednou do města Vašeho.
Prosím, ze mne ráčíte brzy ubezpečiti o skutečném obdrzení přítomného psaní.

Zůstávám s úctou
Váš ochotný sluha
Dr. Frant. Palacký

Citovaný dopis Františka Palackého do Slavkova je dnes nezvěstný. Jeho text se dochoval v opisu, který je ulozen v Okresním archivu Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna, pod sign. 681/177. K vlastnímu textu je připojena následující douška:

Opsáno z originálu, který p. Jan Koláček, toho času starosta zdejší, do knihovni školní daroval a který tam ulozen jest 20. září 1876.
Matěj Woděra,
starosta

Poznamenáni: Frant. Palacký, nar. 14. června 1798 v Hodslavicích na Moravě, od roku 1823 zil v Praze, kdéz i 26. května 1876 v pátek po nanebevstoupení páně o 4 1/2 hodině zemřel.

Matěj Woděra, 18 20/9 76

Druhý opis Palackého dopisu do Slavkova pořídil v roce 1879 do školní kroniky, nadepsané jako "Hausprotokoll der Stadt Austerlitzer Trivialschule" Josef Mazánek, t. č. ředitel a učitel. Je velmi pravděpodobné, ze také on text dopisu ještě opisoval z originálu, přestoze jeho verze se zejména v pravopisu částečně odlišuje od verze zaznamenané Matějem Woděrou. Kromě toho existují ještě další opisy pořízené v pozdějších létech, které se však od původní verze v drobnostech liší a lze mít za to, ze jiz nebyly pořizovány z originálu. Především je to opis kronikáře Rudolfa Kyjovského do obecní kroniky (zápis za rok 1928, str. 6) a pak další, pořízený - tentokráte se značnými chybami - kronikářem Jaroslavem Jakešem v zápisu za rok 1962 na str. 55-58.

Známe-li Palackého dopis pouze z pozdějších opisů, pak Koláčkovu odpověď můzeme studovat v originále. Jiz 22. února 1864 byla podána na slavkovské poště a následujícího dne přišla na poštovní úřad v Praze. Dnes je ulozena v pozůstalosti Františka Palackého v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze a její xerokopii mi dal laskavě dr. Jiří Kořalka, CSc., který se studiu Palackého písemností soustavně věnuje.

Na obálce je uvedena adresa:

Blahorodému
Panu Panu
Františku Dr. Palackému
poslanci říšské rady. panske komory
v Praze (Prag)

a připojeno razítko "Recomandirt". Na druhé straně obálky jsou podací razítka pošty ve Slavkově a v Praze: "Austerlitz 22/2", "Prag 23/2 11. F."..

Vlastní text Koláčkovy odpovědi Františku Palackému zní:

Velectěny a vysoce vázeny Pane

Neisem a nebudu nikdy v stavu abych se Vám za vaši dobrotu a ochotne vysvětlení ktere ste mně ve Vašem vázeném listu od 18 ho, tm z ohledu názvu našeho města zaslati ráčil, nějak odslouziti mohl. Přijměte tedy prosím, za tuto Vaši blahosklonnou obětivost moje srdečné díky. Po přečtení Vašeho ctěného listu sem si vskutku sám před sebou zastyděti musil, uznávaje mou neschopnost co spisovatel místních dějin. Tak často sem přemeišlel odkud asy to "Austerlitz" pochází a nenapadlo mně nikdy, ze jest to skroucene a převracene "Nausedlitz", nini juz vím, jak to veice na špici stát zustane, kdyz ste Vy mně to dobrotivě pověděl. Tak tez by mně nikdy nebylo napadlo, ze Neusedlitz a Slavkov byli někdy dvě rozdílné obce blizko sebe, a přeci nini nahlízim, ze tomu tak někdy býti musilo a Vaše duminka jest taky velmy podstatná a jista. Vedle sameho Slavkova, ba uzce spojena sněm, lezi az posud tak zvana špitalska ulic, tvořice předměstí. Táto 66 domu čitajicí ulic jest pro sebe az posud samostatna, má její vlastní Catastr, vlastni kostelík sv. Jána Křt, a volívala az do roku 1848 sve vlastni ob. představenstvo a teprv od tohoto roku jest z městem Slavkovem zcentralizírovaná a stojí pod zpravou městskeho představenstva, a poněváč její základ do nepomatěnych času šáha, tedy nemůze býti zádna pochybnost, ze ona jest jedno stych dvoičat o kterych vy ste se ve Vašem ctěným listu zminil, a jmenuje se snad proto jen špitálská ulice, proto ze tam pozděic mali špitál vystaven byl.

Já se domeišlím, ze by mně pan Brandl sotva lepšího vysvětlení poskytnouti mohl, nez ste vy to z vaším ctěným listem učiníl, zač Vám nejen já nybrz y moji spoluobčane vděční zustaneme a Váš ctěny list co drahou pamatku potomkům našim v obecním archivu uschováme.

Velevázeny pane, s ukončení Vašeho ctěného dopisu zpusobil ste mně a mím přátelům velkou radost, slibujíc ze nás v měsící Máji navštivite a naše město z Vaší přítomnosti poctíte. Prosím tedy snázně byste tento Váš slib splniti a i nás s Pánem Prälatem navštíviti ráčil, my se juz od včilka na Vaší návštěvu velmi těšíme.

O ty listini ktere sem Vám zaslál nemám zadne starosti, sem přesvědčen, ze jsou u Vas dobře ulozene.
Přijmete mou vysokou uctu a vaznost skterou se podpisuju
Vás oddany sluha
J. Koláček.

František Palacký, pokud je známo, Slavkov nikdy nenavštívil. Vědomí o tom, ze udrzoval písemný styk se starostou města a ze se podílel na vysvětlování původu a vývoje jeho názvu, však ve veřejnosti dlouho přezívalo. Úcta k této významné postavě naší kultury a národní politiky se projevila i v tom, ze v roce 1898, v roce stého výročí Palackého narození, bylo hlavní slavkovské náměstí nazváno jeho jménem. A od té doby, ve dnech dobrých i zlých, nese jméno Františka Palackého az do současnosti.

Vypracoval: PhDr. Jiří Pernes 1999